REBEL 3D

Saph píše:Jo tak to mám taky a aktuálně to řeším Fotí se to blbě, v reálu mě to taky štve.

No vidíš, a já to vyřešil. Viz fotka nahoře ve 20:25 hod.

No já se přiznám, že PID kalibraci u podložky jsem řešil poměrně málo. Topí to na tolik kolik má, ale o nějaký stupeň nahoru a dolů to lítat bude. Nemyslel jsem, že by to něčemu mohlo vadit. S PIDem jsem bojoval hlavně u extrudéru, tam jsem nakonec skončil u ruční kalibrace a stějně nejsem úplně spokojený. Výkyvy o stupěň nahoru a dolů během tisku mi přijdou pořád moc.

z čeho máš ty grafy (takto detailní) teploty? kouknu na to taky. podložku jsem neřešil. u extruderu mi to lítá taky +/- 1 až 2 stupně. pořád hledám takovej ofuk aby co nejvíc foukal na výtisk a ne na blok hotendu. zkoumat zdroj mě opravdu nenapadlo.

Něco na tom bude. Když jsem zvyšoval napětí zdroje z 12 na 13,5 V bez připojené zátěže, po připojení bedu na jednu větev došlo k poklesu napětí na všech větvích na 11,9 V (i na těch bez zátěže). Tím musí být ovlivněno napětí na 5V stabilizátoru 7805, byť nepatrně (výstupní napětí z 7805 není přesně 5V a je závislé na vstupním napětí). Tím pádem musí za použití Ohmova zákona být naměřená teplota odlišná než při měření za konstantních podmínek (zde uvažuji po určitou dobu konstatní odpor termistoru a proměné napětí přivedené na odporový dělič napětí = proměnné napětí snímané na termistoru, respektive různé naměřené teploty při konstantním odporu termistoru a proměnném napětí na termistoru).
Kondenzátor pro vyhlazení průběhu napětí bych zapojil nejen na výstup zdroje, ale i na vstup. Čím větší kapacita, tím lépe.

Grafy jsou z Repetiera (Mac). Jsou detailní, když je teplota nízká. Pak je vidět rozdíl desetin.
Teplotní roztažnost a následná deformace plochy se projevuje jen u duralu (teplý střed, okraje jsou až o pár stupňů chladnější), zrcadlo toto neudělá. Prostě se to hýbe podobně, jako bimetal. Pardon, kdo to nepochopil, že jsem to nepopsal přesněji. Výhodou by mohlo být zónové ohřívání HB, ale to nemám.

Zkuste toto také odladit, třeba vám to pomůže. Ale třeba také ne, a to je na tom ta alchymie

vitbauer píše:Něco na tom bude. Když jsem zvyšoval napětí zdroje z 12 na 13,5 V bez připojené zátěže, po připojení bedu na jednu větev došlo k poklesu napětí na všech větvích na 11,9 V (i na těch bez zátěže). Tím musí být ovlivněno napětí na 5V stabilizátoru 7805, byť nepatrně (výstupní napětí z 7805 není přesně 5V a je závislé na vstupním napětí). Tím pádem musí za použití Ohmova zákona být naměřená teplota odlišná než při měření za konstantních podmínek (zde uvažuji po určitou dobu konstatní odpor termistoru a proměné napětí přivedené na odporový dělič napětí = proměnné napětí snímané na termistoru, respektive různé naměřené teploty při konstantním odporu termistoru a proměnném napětí na termistoru).
Kondenzátor pro vyhlazení průběhu napětí bych zapojil nejen na výstup zdroje, ale i na vstup. Čím větší kapacita, tím lépe.

Řekl bych že hledáte problémy tam kde nejsou. 7805 se jmenuje stabilizátor proto že stabilizuje napětí. Ze vstupního napětí v poměrně širokém rozsahu který je dán katalogem dělá 5V. Přesnost výstupního napětí je dána konkrétním kusem - výrobce šarže a pod. Povolená tolerance je opět specifikovaná v DS. Obvykle bývá cca 1,5 až 2%. Pro konkrétní kus je to potřeba dohledat v DS. Změny vstupního napětí mezi 12 a 13,5V saomozřejmě vyvolají i změny výstupního napětí. Ovšem ty změny budou na 3 až 4 řádu měřeného napětí pokud máte dost přesný voltmetr který bude takové změny schopen změřit. Větší vliv budou mít teplotní změny. Stabilizátor 7805 má taky několik podmínek které je nutno pro správnou funkci splnit.
1) Vstupní napětí musí být o cca 2,5V vyšší než výstupní. Je tam taky závislost na odebíraném proudu ale tím Vás nebudu zatěžovat.
2) Stabilizátor nesmí být použit naprázdno. Vždy musí být nějaký minimální odběr. Ten závisí na konkrétním kusu a je mezi cca 1 až 10mA.
3) Stabilizátor musí mít vstup i výstup zablokován kondenzátory cca 100k těsně u pouzdra. Doporučují se i další kondenzátory s velkou kapacitou - jednotky až tisíce uF. Není to ale nutné. To záleží na konkrétním použití.

To je ve zkkratce asi tak to nejdůležitější co je nutné o stabilizátorech 78XX vědět.

Martin.

vitbauer píše:Kondenzátor pro vyhlazení průběhu napětí bych zapojil nejen na výstup zdroje, ale i na vstup. Čím větší kapacita, tím lépe.

muzes prosim alespon schematicky ukazat jak?

co zkusit jinou cestu a to je na AREF dat nejakou presnejsi napetovou referenci?
treba od oka https://www.tme.eu/cz/katalog/napetove-stabilizatory-integr-obvod_112879/?search=LM4040#id_category=100218&search=lm4040&s_field=accuracy&s_order=DESC

https://www.adafruit.com/product/2200

lubosh píše:Výměnu zdrojů jsem dělal proto, abych viděl, jak stabilní mají výstup, což se projevuje na měření teploty, která je samozřejmě konstantní za studena. Tiskl jsem kostku při oscilující teplotě 49-50°C. Perioda trvala cca 20 sekund, a bylo patrné vlnkovatění v ose Z. Poté to samé bez vytápění HB, a vlnky zmizely. S vyhlazením (částečným) napětí z regulátoru jsem po PID kalibraci HB tiskl již bez problému. Na tento problém jsem narazil již před rokem, kdy jsem použil PID hodnoty z 20x20 cm na 30x20 cm HB, a vlnkovalo to stejně. Trvalo mi dva dny, než jsem přišel na to, co bylo špatně. Prostě věřte nevěřte, je to tak.

A zkoušel jsi mít jiný zdroj pro bed a pro zbytek?
Protože podle mně je problém nikoli v kolísání teploty bedu ale například, a daleko pravděpodobněji, v kolísání napětí které například "pohání" motory.

To " OK1UGA" - je to tak, a proto jsem v prvním příspěvku zveřejnil schéma zapojení. Ta první dioda je tom proto, aby omezila vliv poklesu napětí ze zdroje při zátěži.

To "Zemciko" - proto má zdroj výkon 400W a 24V, aby toto ustál. Ale samozřejmě je to možné, můžu se mýlit. Až budu mít čas, zkusím úchylkoměr, a pak sem dám výsledek.

lubosh píše:To " OK1UGA" - je to tak, a proto jsem v prvním příspěvku zveřejnil schéma zapojení. Ta první dioda je tom proto, aby omezila vliv poklesu napětí ze zdroje při zátěži.

Ta dioda na vstupu udělá jedinou věc a to je snížení vstupního napětí stabilizátoru o přibližně 0,7V. Ten úbytek napětí je silně závislý na odebíraném proudu. Žádný vliv poklesu napětí neomezí. Myslel jsem že ji tam máte jako ochranu proti přepólování. Jinak tam nemá smysl. Naopak při snížení vstupního napětí pod cca 9V bychom se již mohli dostat pod hranici minimálního vstupního napětí a pak by stabilizátor přestal stabilizovat. To ovšem tady zřejmě nehrozí.

Martin.

Ta dioda je tam proto, aby nepustila proud zpět z C3, a tudíž vyhladila pokles napájení spolu s C3. To jsem napsal neúplně. C3 může být v případě potřeby větší.

MKS GEN L má DC DC regulátor MP1584EN (3A), který má výstup přez cívku a pár dalších součástek.
Vyřadit ho by nebyl asi problém, ale není to nutné.

Jen pro upresneni, MP1584EN neni regulator, civka je tlumivka a jako celek to funguje (s par soucastkama okolo) jako stepdown DC-DC menic a to z duvodu moznosti napajeni 24V. Linearni regulator, jako je LM7805 atp. to pri 24V asi dlouho neprezije. Kazdopadne MP1584EN neni zase takovej shit, aby to nefungovalo a delalo takovej bordel, chyba je nekde v navrhu ci skladbe komponentu. Kazdopadne je dalsi zasadni chybou temer vsech podobnych desek, ze ty cinsky prasori "vyvojari" nepouzivaji externi referenci (jak psal oscar) pro AD prevodniky za par centu Dalsi mylka tu nekde zaznela s merenim odporu termistoru, arduino zadny odpor nemeri, meri napeti na delici dane termistorem+odporem.

zemciko píše:

lubosh píše:Výměnu zdrojů jsem dělal proto, abych viděl, jak stabilní mají výstup, což se projevuje na měření teploty, která je samozřejmě konstantní za studena. Tiskl jsem kostku při oscilující teplotě 49-50°C. Perioda trvala cca 20 sekund, a bylo patrné vlnkovatění v ose Z. Poté to samé bez vytápění HB, a vlnky zmizely. S vyhlazením (částečným) napětí z regulátoru jsem po PID kalibraci HB tiskl již bez problému. Na tento problém jsem narazil již před rokem, kdy jsem použil PID hodnoty z 20x20 cm na 30x20 cm HB, a vlnkovalo to stejně. Trvalo mi dva dny, než jsem přišel na to, co bylo špatně. Prostě věřte nevěřte, je to tak.

A zkoušel jsi mít jiný zdroj pro bed a pro zbytek?
Protože podle mně je problém nikoli v kolísání teploty bedu ale například, a daleko pravděpodobněji, v kolísání napětí které například "pohání" motory.

už se v tom trochu ztrácim, ale je to teda způsobený tímhle ?
Jak se periodicky spíná topení bedu tak na shitoiznim zdroji kolísá napětí a to má nějakej vliv na motory a další věci ?
Řešením je tedy dostatečně kvalitní a tvrdej zdroj, případně bed napájet vlastním zrojem a spínat to odděleně?

jestli je to zdrojem nebo ne je jednoduche overit, staci udelat 2x vets plochu kostky a vlny by meli byt cca 2x tak hustsi protoze doba tisku jedne vrstvy bude cca dvojnasobna ale spinani zdrije by melo mit porad stejnej interval bez ohledu na velikost tisku